ŽIJEME PIVEM

Jsme tu pro něj každý den. Důležité je nic neuspěchat…
Myslíme na něj, když vy ještě spíte… A večer, večer nám nedává spát!

SLAD

Slady mají zásadní podíl na výsledné chuti, barvě a aroma piva. Vyrábí se ze speciálně vyšlechtěných jarních ječmenů ve sladovnách.

Při vaření širokého portfolia piv PRIMÁTOR se používají následující slady a obiloviny:
SLAD SVĚTLÝ PLZEŇSKÝ – je základem českého piva
SLAD BAVORSKÝ (mnichovský) – se používá pro plnost a chlebnatost piva
SLAD KARAMELOVÝ – dodává pivu karamelovou chuť a vůni
SLAD BARVÍCÍ – dodává pivu tmavou barvu
SLAD PŠENIČNÝ – základní chuťová surovina pro pivo Weizenbier
SLAD NAKOUŘENÝ – dodává jemnou chuť kouře
PRAŽENÝ JEČMEN – dodává chuť hořké kávy
NESLADOVANÝ JEČMEN – dodává hladkost pivu

CHMEL

Chmel jako jedna ze tří základních surovin pro výrobu piva, je představován usušenými chmelovými hlávkami samičích rostlin chmele evropského. Poskytuje pivu typickou hořkou chuť, která přispívá k tvorbě charakteristického aroma.

Pivovar PRIMÁTOR nejvíce sváří do svých piv
ŽATECKÝ POLORANNÝ ČERVEŇÁK – jemný aromatický chmel
SLÁDEK  – aromatický chmel

Do svrchně kvašených piv se sváří:
GOLDING – aromatický chmel
NORTHERN BREWER – hořký chmel

VODA

Varní voda je jednou ze základních surovin pro výrobu piva a její složení má významný vliv na konečný produkt.

Piva a  limonády z pivovaru PRIMÁTOR jsou vyrobena z vysoce kvalitní vody, pocházející ze státní přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jedná se o kvalitní pramenitou vodu, která je vhodná i pro přípravu kojenecké stravy.

http://primator.cz/wp-content/uploads/2018/02/sladek-2.png

DĚLÁME TO,
CO MILUJEME

Vaříme naše piva s láskou
Sládek náchodského pivovaru Petr Kaluža vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství obor Pivovarnictví, sladařství. Pod jeho vedením pivovar nabízí nejširší portfolio piv — celkem 15 druhů a 3 piva sezónní.

Sládek a celý jeho tým vaří naše piva s láskou, dle tradičních receptur, s důrazem na výběr kvalitních surovin a na originalitu.

SládekPETR KALUŽA

http://primator.cz/wp-content/uploads/2018/02/podpis-Kaluža.png

Technologie výroby

1. Vystírka

Jde o prvotní smíchání našrotovaného sladu s varní vodou ve vystírací kádi. Voda má teplotu 37°C a rozemleté části sladového zrna změknou a částečně se rozpustí. Vzniklé směsi se říká „dílo“.

2. Zapářka

Přidáváme do díla vodu o teplotě 80°C tak, aby se celková teplota zvýšila na 52°C. Tím se začnou rozpadat obalové části škrobových zrn. Škrob se tak stane lépe přístupný působení enzymů štěpících jej na jednodušší cukry – amyláz

3. Rmutování

Rmutování je proces převedení žádoucích složek extraktu varních surovin – sladu do roztoku, provádí se ve rmutovací pánvi. Rmutuje se infuzním nebo dekokčním způsobem. Na infuzi postačuje jediná ohřívaná rmutovací nádoba (nádoba č.5 nebo vystírací pánev). Infuzním rmutováním se vaří Weizenbier, Pale Ale a Stout. U dekokčního způsobu rmutování se po vystření oddělí část objemu vystírky – rmut, který se samostatně zpracuje a povaří (nádoba č.6 nebo rmutovací pánev). Dekokčním rmutováním se vaří česká světlá, polotmavá a tmavá piva.

4. Scezování

Oddělení sladiny od pevného podílu. Probíhá ve dvou fázích, a to ve scezování předku a výstřelků — vyslazování mláta. Pevná část mláta — pluchy se využívá jako filtrační materiál a po vyslazení se již v pivovaru mláto nevyužívá.

5. Vaření mladiny

Sladina získaná scezováním se v mladinové pánvi vaří s chmelem po dobu 90 minut, chmel se přidává na třikrát, výsledným produktem je horká mladina. Při chmelovaru dochází k fyzikálně-chemickým změnám, které stabilizují koncentraci a složení mladiny. Zde se měří extrakt původní mladiny pivovarským sacharometrem.

6. Vířívá káď

Stojatá válcová nádoba, do které se tangenciálně čerpá horká mladina. Ve středu nádoby se vytváří kalový kužel, čirá mladina je pak odtahována na chlazení.

7. Chlazení

Chlazení mladiny se provádí v deskovém chladiči, zde se horká mladina zchladí na zákvasnou teplotu 6 °C.

8. Hlavní kvašení

Cílem kvašení piva je řízená přeměna sacharidů na alkohol a CO2 a vytvoření vhodných organoleptických vlastností piva. Do zchlazené mladiny se přidávají pivovarské kvasinky a v otevřených kádích probíhá spodní kvašení při teplotě 6 až 11 °C, kvašení trvá 6 až 10 dní. Při kvašení Weizenbieru, Pale Ale a Stoutu se používají svrchní kvasinky. Hlavní kvašení probíhá až při teplotách kolem 22 °C. Tyto kvasinky jen málo sedimentují.

9. Dokvašování

Cílem dokvašování je dosažení optimálních organoleptických vlastností, nasycení oxidem uhličitým a vyčeření. Mladé pivo se v tancích při teplotě 0—3°C dokvašuje 50—90 dnů, pivo se tak nasytí CO2, tím se vytvoří pěnivost a pivo se celkově chuťově zakulatí do originální charakteristiky.

10. Filtrace piva

Musí upravit pivo před stáčením tak, aby se po dobu několika měsíců nezměnila jeho čirost v transportním obalu. Filtrace se provádí na křemelinovém filtru, kde se odstraňují kvasinky a ostatní nežádoucí látky.

11. Stáčení

Na stáčírnách nás čeká zdánlivě jednoduchý úkol – stočit pivo do sudů či lahví. Pivo se stáčením vylepšit nedá, naopak se dá mnohé pokazit. Je důležité, aby se během stáčení zamezil přístup kyslíku a abychom zachovali původní říz, vůni a chuť piva!

Na sudárně je třeba nejprve sud důkladně umýt – jak zvnějšku, tak zejména zevnitř. Ke slovu přijde několikrát louh i kyselina. Po důkladném výplachu vodou a finální sterilaci parou sud natlakujeme inertním plynem – oxidem uhličitým. Poté sud konečně plníme pivem. Řádné naplnění sudu pivem potvrdí jak průtokoměr, tak správná váha plného sudu. Za hodinu umyjeme a naplníme 60 sudů.

Na lahvárně se lahve umyjí horkým louhem, který je zároveň zbaví i starých etiket. Lahve jsou poté několikrát kontrolovány, zda jsou čisté a neporušené. Před plněním se předfouknou oxidem uhličitým. Po naplnění pivem je rychle uzavřeme korunkou. Po kontrole správného naplnění na lahve nalepíme etikety, vložíme do přepravek a míří k zákazníkům. Za hodinu takto umyjeme a stočíme 22.000 ks lahví.