Fanoušek metalu šíří slávu piva z Náchoda v Chile
Jedním z exportně úspěšných podniků našeho regionu je náchodský pivovar. Téměř třetina ročního výstavu piva Primátor míří do světa. Doslova. Oblíbili si ho v Polsku, Rusku, ale i v Jižní Koreji, v Izraeli nebo v Dominikánské republice. Asi nejvzdálenější destinací, kam se dováží je jihoamerické Chile.
Už ho osm let ho tam importuje Alex Fabres, žijící v metropoli Santiago de Chile. Začínal v roce 2012 s jedním druhem. „Bylo to Premium v třetinkových kartonech. Koupil jsem jeden kontejner, to je pět palet, a prodával je zhruba deset měsíců. Lidé v Chile totiž nejsou zvyklí kupovat co neznají a na co není reklama. Takže to bylo náročné,“ vzpomíná mladý muž, který nevypadá v žádném případě jako klasický obchodník. Vizáží připomíná spíš metalového fanouška. Kterým také je. Nicméně i přes těžkosti, možná pro jeho entuziasmus a nadšení pro kvalitní pivo, se mu v prodeji dařilo. Už v druhém roce svého podnikání zdvojnásobil objednané množství a přidal další druhy piva Primátor.
„Byl to tmavý speciál 24 Double. Pak jsem postupně přibral Exklusiv 16 a pšeničný Weizen, IPU a Antonína v plechovkách. Největší průlom jsem zaznamenal v roce 2014, kdy jsem navštívil náchodský pivovar, seznámil se s plastovými petainery a začal vozit v nich. Pomohlo mi také, že jsem nakoupil a poskytl výčepní zařízení,“ pokračoval Fabres ve vyprávění a pochlubil se, že českou značku dostal i na Velikonoční ostrov v Tichém oceánu.
Prosadit se s importem piva do Chile je podle něho obtížné i proto, že je Chile v tomto směru dost saturovaným trhem.
„Po roce 2004 začalo v zemi růst množství minipivovarů. Chilané už byli unaveni pít stále stejné pivo z produkce velkých pivovarů. Navíc nevalné kvality. Po požití těchto piv přicházel druhý den velký bolehlav,“ připustil Alex. Ve stejné době se do země také řada značek začala importovat. Do té doby byla zahraniční piva málo dostupná a velmi drahá.
„Mikropivovary ale produkují všechny relativně stejné pivo. Nemají dostatečnou technologii, proto například nepasterizují. Někdy je to pivo kyselé, jindy hořké, někdy chutná zkaženě. A chilská piva z velkých pivovarů? Kvalita je stále strašná,“ přiznává Fabres, který tyto pivovary podezírá, že nápoj nevyrábí ze sladu, ale z rýže.Naopak rozdíl v kvalitě mezi pivem, které pije v Čechách a tím, které doveze na jihoamerický kontinent, není podle něho žádný.
Nechtějí pěnu, bojí se, že je šidí
„V Chile je hodně důležitá osvěta. Lidé stále nedělají moc rozdíly. Když se řekne pivo, tak si myslí, že nejlepší pivo pochází z Německa. Mám velkou práci s tím je přesvědčit, že tomu tak není, že toto pivo pochází z Čech,“ pokračoval Alex Fabres. A dodal, že většina jeho krajanů toho mnoho neví ani o Česku. Vědí, že je v Evropě, ale přesnou polohu neurčí.
„Vzdělávat je musím i co se týče pěny,“ vrátil se Fabres k tématu piva. „Oni nejsou na pěnu zvyklí. Myslí, že když je bohatá pěna, že je šidíme na množství. Nejobtížnější ale je, přesvědčit, ať se napijí, ať zkusí něco nového. Když zkusí, většinou u něho zůstanou,“ dodal.
I díky tomu rok co rok navyšuje Alex Fabres množství náchodského piva dováženého do Chile. „Pokaždé se snažím importovat něco nového. Za pět let bych chtěl importovat pětkrát větší množství,“ plánuje Fabres a sní také o uspořádání velkého metalového festivalu.
„Kamarád se bude starat o hudbu, já dodám pivo. Jmenovalo by se to Velký primátorský metalový festival,“ prozradil na závěr svůj plán Alex Fabres.
